Napsat dotaz

Musím dost často odpovídat na otázku „Proč je vliv Jirky Krejčího na dění v SSPS takový jaký je?“.

Položil si tuto otázku i někdo z Vás? A dokáže si každý z Vás na ni fundovaně odpovědět? Dovolte drobnou snahu o nápovědu. (ne vše bude přesně letopočtově,ale to není podstatné)

Éra zkomírajícího komunismu: několik nadšenců pod čistokrevnou chovatelskou organizací severských psů začalo provozovat a organizovat sportovní klání a tito nadšenci zároveň začali vytvářet první sportovní pravidla. Kdo byl u zrodu? Jmen dávno zapomenutých, které se mihly dějinami sportu psích spřežení v ČR je mnoho. Ze starých záznamů, které jsem pečlivě prošel, se aktivně dodnes projevují pouze Jiří Krejčí a Václav Němec (viz. kniha zápisů ze schůzí roky 1985 - 1989). Éra převratu: se potkává se sportem psích spřežení v době, kdy se již dělí na jezdce otevřené a čistokrevné. Jiří Krejčí, bývalý vedoucí čistokrevného klubu severských psů, opouští čistokrevná spřežení a zakládá organizaci otevřených (ČASPS) a dovádí ji pod křídla ČSTV a dále do evropské asociace ESDRA. Osiřelí čistokrevní se odpoutávají od klubu chovatelů severských psů a zakládají ČMSKPS a přebírají kontakty na světovou asociaci FISTC. Mistrovské závody se jezdí rozděleně (v jiných termínech) a nevraživost mezi vedením ČASPS a ČMSKSP je velká a to spíše díky rasovému pojetí saňového sportu za strany ČMSKSP. Rok 1992: do vedení čistokrevných (ČMSKSP) se dostává umírněný jezdec Honza Ochozka a jako první je schopen se dohodnout s otevřenými (Jirkou Krejčím) na spolupráci. Je to spolupráce z logiky stejného sportovního zaměření a rozumu, protože ČSTV je ochoten akceptovat a přidělit dotace pouze jednomu Svazu psích spřežení. Smlouvou o spolupráci se otevření v čele s Jirkou Krejčím zavazují rozdělit se s čistokrevnými o finance a tito se prostřednictvím Honzy Ochozky zavazují dát své počty vycházející z členské základny jako základ pro vyplacení určité výše dotací od ČSTV. Zde si uvědomte, že již v roce 1992 se čistokrevní rozhodli napojit se na otevřené. Akceptovali že v ČSTV bude pouze ČASPS, že dotace budou chodit na účet ČASPS. Tj. tímto akceptovali, že bude především záležet na otevřených tj. již v této době na osobě Jirky Krejčího - v této době třeba i na tom kdy a co bude finančně vyplaceno. Rok 1995: ČSTV mění pravidla rozdělování dotací. Jirka Krejčí z těchto důvodů tlačí na zakládání regionálních klubů. Regionální Kluby vznikají a zde si proberte, že málokdo se v této době ptá a zvláště řeší otázku jakou návaznost mají tyto kluby na Svaz či ČASPS a ČMSKSP. Většině samozřejmě stačí když vidí termínový kalendář a dostávají peníze za reprezentaci a dotace na závody a případně mládež. Tyto dotace se mnohdy vyplácí až s ročním zpožděním. V tomto roce nastává zlom a již se začíná jezdit MČR společně a nevraživost na druh psů ve spřežení se projevuje ojediněle pouze mezi jedinci. Rok 1998: Začínají se objevovat otázky probudivších se čistokrevných jak je možné, že vše ve Svazu řídí jeden muž a čistokrevní, ač početně silní, nemohou mnohdy prosadit své názory, protože s nimi onen muž Jirka Krejčí nesouhlasí. V otevřených se také vnitřně probouzí pár jedinců, hlavně longařů, kteří projevují nespokojenost, že se otevření pod vlivem Jirky Krejčího orientují spíše na sprinty a long a mid opomíjejí. Ivo Rašín, tehdejší zástupce nespokojených longařů nemohl z osobních důvodů dotáhnout své představy do zdárného konce. Rok 2002: Čistokrevní zjišťují, že nemají zásadní vliv na chod Svazu. Spíše hlas poradní. Honza Ochozka zjišťuje nedostatek svého časového prostoru a čestně odstupuje z vedení ČMSKSP. Na rok přebírám vedení já. Rok 2003: Konají se volby do vedení ČMSKSP a vstupem Vlasty Škody do výboru se nám otevírá možnost pracovat na zásadní změně právního stavu ve Svazu. Vlastu bohužel potkává komplikace v rodině a nikdo jiný není v zásadě ochoten, či nemá možnost věnovat vlastní čas a své prostředky na tak hlubokou právní změnu jaká je vyžadována. Já jako prezident ČMSKSP se snažím ve spolupráci s ostatními členy Svazu zvýšit tlak na Jirku Krejčího a získat větší vliv na vedení SSPS. Zde se daří prosadit Helenu Biharyovou na post sekretáře celého SSPS. Tím získávají postupně čistokrevní dobrý přehled o dění v SSPS. Ano jsme v roce 2005. Spousta věcí ve Svazu funguje lépe, peníze chodí včas a zdokonalily se řády. Díky vzájemné tolerantnosti a spolupráci s ČASPS jsme světu předvedli jak se dá tento sport také organizovat. Běžný jezdec, lépe závodník se psím spřežením nemá moc šancí poznat že něco není v pořádku (pokud mu to však někdo nevtlouká neustále do hlavy). Proč tento elaborát? Jsme členové Svazu, dle mého dobře spolupracujícího, v rámci možností. Byli jsme a jsme jednoznačně pod vlivem Jirky Krejčího. Je to skutečnost. Mnoha lidem se to nemusí líbit. Ale mají chuť, nebo náladu, nebo čas, nebo prostředky, nebo prostě něco, aby se Jirkovi Krejčímu postavili tváří v tvář s ucelenou koncepcí, kterou jsou schopni prosadit do důsledků? Jirka Krejčí je silný ve svých názorech, má odborné zkušenosti, je zaměstnancem u našeho jediného dotačního zdroje, má kontakty, má chuť a elán věnovat svůj volný čas chodu Svazu, má osobní zásluhu nad získanou výší dotace a zároveň dobrou kontrolu nad tokem financí u Svazu. Tohoto Jirku vytvořili všichni, kteří za celou výše popsanou éru přišli a odešli. Jirka zůstával. Pomalu, ale pořád svým tlakem působil a utvářel naší organizaci ku svým názorům a díky tomu, že se dodnes neprosadil jiný jedinec, kterému by třeba dali otevření musheři svůj hlas je ve vedení již přes 17 let. Proto jsem já jako zástupce čistokrevných po dobu své činnosti akceptoval názory Jirky Krejčího a věnoval svůj čas spíše tlaku na lepší administrativní chod celé organizace, což je v zájmu všech prostých musherů a zároveň v zájmu další společné budoucnosti. Jak uvedl nejmenovaný člen, byl jsem pracovitý úředník. Tato úloha mi nevadila, protože Jirku Krejčího jsem nebral jako soupeře, ale ve Svazu jako čestného kolegu a v soukromém životě jako přítele. Svojí prací jsem se snažil postupně získat ztracenou prestiž ČMSKSP v SSPS, přispět k dopracování a stabilizaci pravidel a k vytvoření důležitých směrnic pro finanční chod SSPS a tím jsem se snažil připravit půdu nynějšímu vedení ČMSKSP,které má možností pod vedením Vlasty Škody, prosadit již dlouho plánované organizační změny. Takže komu připadá Jirka Krejčí jako démon, není tomu tak. Je pouze velice pilný a za svá léta činnosti u ČSTV zúročuje svoje nabyté zkušenosti. Před nastávající schůzí zástupců klubů přeji novému vedení ČMSKSP dobrou spolupráci s Jirkou Krejčím a výborem ČASPS a mnoho úspěchů v nelehké práci Ivo Mareš