Napsat dotaz

Šediváčkův long 22.-25.1.2003, nejdelší závod psích spřežení ve střední Evropě.

Longový závod je závod na dlouhou vzdálenost, kde doporučená délka jednotlivých etap, dle soutěžního řádu SSPS, je v rozmezí 50- 150 km. Závodu se smí zůčastnit pouze psi starší 18 měsíců. Při longovém závodě je předepsaná váha saní 8 kg na psa. To znamená, že při zapřažení osmi psů, saně mají vážit 64kg. V těchto saních si každý musher veze vše potřebné pro bivak- tj. přenocování ve volné přírodě, a vše nutné pro případ neočekávaných událostí na trati, jako je lékárnička, botičky pro všechny psy, lampa, věci na převlečení...

 

Stále se blížící termín závodu, ještě na začátku ledna, přiváděl všechny pořadatele i přihlášené závodníky k zoufalství. V termínovém kalendáři závodů na sezonu 2002-2003 se postupně škrtal jeden závod za druhým. Z jakého důvodu? Z důvodu nedostatku sněhu…

 

O víkendu 18.-19.1. proběhl zdárně midový závod v Janovičkách a od kaï většina závodníků přejížděla již do Deštného, kde se také nějakým zázrakem trocha sněhu udržela. Od neděle závodníci pomalu přijíždějí a zabírají u pensionu Kristýna nejlepší místa pro stake- outy. Je třeba skutečně spěchat, protože je přihlášených 73 závodníků z osmi zemí: Rakouska, Švýcarska, Německa, Belgie, Holandska, Maïarska, Slovenska a Čech. S těmito závodníky přijede přibližně  450 psů.

Kristýna 20-1-2003

 

Jaké to radostné shledání po roce…Já jsem si na chvíli odskočil a když se po roce vrátím, tak tady sedí úplně Ti samí lidé…

V průběhu dvou dnů se usilovně pracovalo na problematických úsecích trati, vznikal prostor startu a cíle. Probíhala presentace.Vše se schylovalo k samotnému závodu.

CílChata KristýnaStart

 

 Den startu závodu začal strašidelně. V šest hodin ráno bušil do oken pensionu Kristýna prudký déšť. Při pohledu ven jste mohli zahlédnout ve světle lampy obrovskou postavu stojící v dešti. Byl to Pavel Kučera, ředitel závodu, který tu zoufale stál a pravděpodobně zaklínal počasí. Po nějaké chvíli, když přišel dovnitř pensionu, spokojeně prohlásil: „ venku chumelí". A opravdu, on to asi dokázal…

1. etapa- středa 22. leden:

Fotogalerie závodníků zde

Od desáté hodiny probíhaly starty a spřežení se postupně vydávala na trať dlouhou 51 km. Trať opět, jako každý rok, vedla přes Deštnou a pak šplhala víš a víš až na hřebeny Orlických hor, kde už vládla skutečná zima se vším všudy. Zachumelené stromy, obalené ledovou chrustou kopírovaly trať a cesta vesele ubíhala až opět do cíle. Pár spřežení využilo ústupovou variantu označenou K.O. a absolvovalo trať dlouhou asi 30 km.

22-1-200222-1-200222-1-2002

Jeden ze závodníků si posteskl, že by rád viděl i druhou polovinu tratě za denního světla…

2. etapa- čtvrtek 23. leden:

Startovalo se opět ve stejnou dobu jako první den, od nejpomalejšího spřežení po nejrychlejší, bez rozlišení kategorií. Všichni závodníci směřují na místo bivaku, kde přečkají do dalšího dne. Délka trati 60 km.

Bivak: Místem bivaku se stala louka lemovaná z jedné strany příjezdovou cestou a z druhé strany řadou stromů, za budovou statku, v kterém se zastavil čas asi tak v roce 1945.

Spřežení se postupně zastavovala a rovnala se podle stromů loukou stále víš a víš do kopce. Každý se snažil využít stromů pro uchycení smečky, jistota je jistota. Po vybudování zázemí, to je po natažení stake-outu, obstarání slámy pro psy, nakrmení psů a postavení stanu, se většinou každý vydal do budovy statku, kde se mohl postarat i sám o sebe. Podávalo se pivo a guláš. Zábava byla bujará až do brzkých ranních hodin.

Tento den odpoledne dorazila do Deštného i česká televize natáčet reportáž. Závodníci tu však nebyli. Filmaři si věděli rady a použili k natáčení autentické reportáže z průběhu závodu pomocníky a závodníky, kteří ze závodu odstoupili a momentálně se zdržovali v místě. Natáčel se fingovaný bivak i fingované starty. Doma jsme pak mohli slyšet: „ …v televizi dávali přenos ze startu, ale Tebe jsem tam teda opravdu neviděl…"

23-1-200323-1-200323-1-2003

Fotogalerie 23-1-2003 zde

3. etapa- pátek 24. leden:

Startovalo se v půl osmé, opět od nejpomalejšího spřežení po nejrychlejší, bez rozlišení kategorií. Trať vedla z místa bivaku zpět do Deštného a pak pokračovala po okruhu téměř stejném jako v první den. Největší problém pro většinu musherů bylo vysvětlit psům, že se nejede k jejich teplím boudičkám u Kristýny, ale že se půjdou ještě proběhnout na dalších padesát kilometrů. Někteří musheři své psy nepřesvědčili… Tato etapa byla dlouhá 60 km.

Večír hrála na Kristýně k tanci kapela Wild West.

Osobní souboje z trati byly přeneseny na jiná kolbiště.

24-1-200324-1-200324-1-2003

Fotogalerie 24-1-2003 zde

4. etapa- sobota 25. leden:

Od desáté hodiny probíhaly starty a spřežení se postupně vydávala na trať dlouhou 51 km. Je sobota, volný den, a podél tratě je i velké množství přihlížejících diváků. Na rozdíl od předchozích let na hřebenech v tento poslední den nefoukalo a to vylákalo k výletům davy lyžařů i turistů. V cíly závodníci radostně mohli konstatovat, že urazili trať dlouhou 222 km. Vše se chýlilo k závěru. Všichni unavení se těšili již domů a na přípravu dalšího ročníku. Ještě ceremoniál a vyhlášení vítězů a všemu je konec. V tu dobu již několik zasvěcených lidí vědělo o velikém problému a hrozném neštěstí, které se událo na trati.

25-1-2003 25-1-2003 25-1-2003

Fotogalerie 25-1-2003 zde

25-1-200325-1-200325-1-2003

Fotogalerie z vyhlášení výsledků 25-1-2003 zde

Konečné výsledky naleznete zde

 

 

25-1-2003 Deštné v Orlických horách

V Deštném v Orlických horách byl úspěšně zakončen sedmý ročník závodů psích spřežení Šediváčkův long. Sedmdesát čtyři psích spřežení z osmi států Evropy absolvovalo za čtyři dny trať v délce 222 km, čímž se tento závod stal nejdelším ve střední Evropě. Oficiální, značená trať závodu vedla po hřebenech Orlických hor, částečně i po turistických cestách, kde spřežení míjela přihlížející diváky i kolem jdoucí turisty. Nepozorností diváka, který dostatečně neuhnul projíždějícímu spřežení, došlo ke zranění osmileté dívky. Zraněná byla ihned převezena Horskou službou do nemocnice k lékařskému ošetření.

Prohlášení k ukončenému závodu podává ředitel závodu Pavel Kučera, spojení mob. Telefon: 602109583

27-1-2003 Reakce na útoky bulvárního tisku

Pořadatele závodu Šediváčkův long velice mrzí poranění, které bylo způsobeno devítileté Michaele Pajdové ze Solnice a tímto vyjadřují lítost nad touto nehodou.

Na druhou stranu ale nelze opomenout následující:

Jistě jste si již všimli informací, které se šíří našimi českými bulváry na téma krvelačných bestií zapřažených do psích spřežení, vraždící na potkání kolem jdoucí děti. Včera jsme se dověděli o nebohém dědečkovi, který rval vnučku ze chřtánu rozlíceného malamuta. Z dnešního blesku se již dozvídáme že ubožák sám ležel pod útočícím psem a převrženými saněmi. Každé další líčení, s dalším úbytkem konkrétních informací, se stále více blíží hororu. A jak to, že v televizním šotu pan Nosek vůbec nevypadal zděšeně a psychicky na dně, kterak se dnes dozvídáme v Blesku? Je to jistě opojné zažít si svoji pětiminutovku slávy před rozzářenými reflektory. Málo kdo ale z nás uvěří tomu, že běžící malamut v čele spřežení bez jakéhokoliv důvodu zaútočil na skupinku diváků, skočil po dítěti a zakousl se do něj.

To jak se vše odehrálo, momentálně šetří policie. Poranění mohl zavinit musher, který nezvládl své psy, pořadatel, který dostatečně nezabezpečil trať, nebo i uvedený dědeček, který vnučku do tohoto prostoru zavedl a svým zmatečným počínáním u psa vyvolal tuto neadekvátní odezvu. Všechny ukvapené závěry jsou momentálně předčasné. Pravda je momentálně ta, že televize Nova tendenčně sestříhala rozhovory jak s ředitelem závodu- Pavlem Kučerou tak i s nešťastným musherem, aby reportáž odpovídala tématické náplni oné televizní stanice.

Další věcí je lékařská zpráva o zranění dívky. Podle sdělení ošetřujícího lékaře se jedná o jednu povrchovou ránu ve tvaru V, kterou došlo ke stržení kůže. Kůže byla přišita 52 jemnými stehy, aby nebyla po zahojení znatelná. Pokud se dokáže předejít infekci, nebude již žádná další operace nutná. Informace v Blesku o šeredné ráně a nutnosti rekonstrukce tváře je tedy opět přehnaná. Další divná okolnost je ta, že pan Nosek byl natolik zaskočen projíždějícím spřežením, když už před tím kolem něj projelo jiných dvacet spřežení…

 

Co k tomu všemu dodat na závěr? Jednalo se o krásný závod, kde se však stalo neštěstí, které staví náš sport do velice špatného světla. Po příjezdu domů, jsem musela každému na potkání odpovídat na dotazy jestli jsem u toho taky byla a jestli o tom vím. To že se závod propagoval celý rok, toho si skoro nikdo nevšiml. To že se stalo něco negativního o tom ví okamžitě každý. O čem to svědčí? Co si tedy přát závěrem? Ať je holčička v pořádku, ať se nikdo nepokusí tento závod zakázat a ať si lidi všímají i pozitivních správ…

 

Je možno objednat si videokazetu z letošního, ale i z loňského, závodu na adrese: VIDEOSTUDIO, Jaromír Hanuš, Lhota 162, Červený Kostelec, 549 41, tel: 44142261, mobil: 606567348, e-mail:jaromir.hanus.ck@worldonline.cz

Webová stránka závodu: http://sweb.cz/longtrail.destne2003/

Návštěvní kniha závodu zde

TOP 10 NEJČTENĚJŠÍCH ČLÁNKŮ