Napsat dotaz

St. Ulrich- Rakousko, ME FISTC sprint 16.-19.2.2006

Po našem příjezdu do St Ulrich vypadalo vše naprosto neradostně. Pršelo, na stake outu se vytvářely obrovské louže, ubytování daleko od místa závodiště a ještě ke všemu nikde nebyl internet.

Nálada v českém táboře vládla dobrá a hned po mém příjezdu mi Martin Zapletal předal velení se slovy: "Ty toho budeš stejně vědět nejvíce". Česká výprava se skládala z: Škoda Martin, Stejskal Ondřej- C1, Zapletal Martin- C2, Homolka Míra- D1, Hubka Petr D2, Krkoska Jilji-Skj a mladý nadějný lyžař Albani Michal- Skj, kterého jsem na tento závod přemluvila na poslední chvíli, přivezla a půjčila mu mého nadějného lídra. Jen tak mimochodem dodávám, že junioři do 18 let se mohou účastnit závodů FISTC zdarma a Michalovi je 17. Pak ještě dále mimochodem musím říci, že jsme měli zaplacených deset míst a závodu se nakonec zúčastnilo jenom závodníků sedm.

 

Ve čtvrtek večer proběhl meeting delegátů a pak následně slavnostní zahájení, které bylo pro nepřízeň počasí v úsporné verzi- bez ohňostroje a loučového průvodu. Přišlo mi dost zdlouhavé hlavně pro zdlouhavé řeči Edyho Nutze, hlavního rakouského organizátora závodu. Jinak je zde potřeba dodat, že hlavním zadavatelem a organizátorem závodu byl klub Mushing Holand, který ve své domovině příležitostí pro uspořádání závodu na sněhu moc nemá. Holanïanů v oranžových bundách se zde všude jenom hemžilo a bylo cítit, že jim na závodě vážně dost záleží. Toto byly letos už jejich druhé závody v St Ulrich, první se konal v lednu kdy se tu dolaïovala příprava pro tento mistrovský závod. Když si holanïani chtějí zasáňkovat, tak ujedou autem asi tak 1000km.

K přípravě stake outu. Původní myšlenka byla ujezdit prostor pro parkování rolbou a pak nechat zmrznout. Tato myšlenka se však pro oblevu neujala a tak musela nastoupit těžká technika a na poslední chvíli mokrý sníh vybagrovat.
Trať závodu se vinula na dně strmého alpském údolí, převážně rovinatá s drobnými terénními nerovnostmi. Původní délky tratí byly 7,10,15 a 22 km.

 

V pátek ráno se počasí umoudřilo. V noci začalo mrznout a ráno vysvitlo sluníčko. Starty začali v 9:30 a první nastoupila kategorie skiering. Úplně prvním závodníkem byl náš Jilji Krkoška. Vystartoval obrovskou rychlostí a člověk mohl jen obdivovat jak jsou s Danečkem perfektně sehraní a jak letí po zmrzlé trati s větrem o závod. Když s číslem 5 odstartoval Míša Albani, tak museli s Beky nejprve řešit kam pojedou a že opravdu pojedou sami bez dalších psů. Nakonec na to Beky částečně přistoupila a vyrazili kupředu.
Dále startovala kategorie pulka, open, A a B1 v kterých jsme neměli žádného našeho závodníka a tak jsme mohli v klidu očekávat naše skieringáře z tratě dlouhé 15 km. První přijel Jilji asi po čtyřiceti minutách. Jel na doraz, ale jeho první slova v cíli byla: „ já jsem si to asi zkrátil“. Vyšlo najevo, že hned v první křižovatce, kde odbočovala trať pro D kategorie na 7 km nikdo z pořadatelů nestál a v tomto místě byly dva červené terčíky a ten doprava měl v rohu označení D. Když Jilji přiletěl sem, tak v rychlosti si označení nevšiml a najel špatně. Slovák Reistetter s dvojkou v tomto místě taky zaváhal, protože stopu viděl doprava, ale pro jistotu se na křižovatku vrátil a pak jel správně. Špatně odbočil ještě s číslem 7 němec, protože ho zmátla Jiljího stopa. Hned jsme na to v cíli upozornili a pak už v tomto místě stál pořadatel. Bohužel to už Jiljího do závodu nevrátilo. Pokoušeli jsme se o anulaci této první etapy, ale bez úspěchu a tak Jiljí mohl alespoň startovat na začátku své kategorie mimo závod. Jsem přesvědčená o tom, že by Jiljí tento závod vyhrál, protože jeho časy byly vždy nejlepší i když se nikam nezaznamenávali. I když si medaili domů nepřivezl, tak je jistě morálním vítězem, protože když jsem byla domlouvat jeho start mimo závod, tak ředitel trati naprosto nesouhlasil aby startoval jako poslední v kategorii se slovy, „vždyť on je nejlepší“ a tak musel startovat první…
Toto byla snad jediná a nejzávažnější nepříjemnost české výpravy. Myslím, že to byla chyba pořadatele, ale částečně bohužel i Jiljího smůla, že jel první. Co dodat? Doufám, že Jiljí na FISTC nezanevře a příští rok to všem nandá.


V nejobsazenější kategorii C1 startovalo 36 závodníků a mezi nimi i naši Škoda Martin a Stejskal Ondřej. Jejich start zhatilo částečně počasí, protože veterinář v poledne závod zastavil a posunul další starty o tři hodiny z důvodu velkého tepla a přehřívání psů na trati. Ve sprintu hraje roli každá vteřinka a tím i vhodné namazání lyžin saní. Tento posun zamotal mnohým hlavu a spěšně přemazávali, jiní už nechali vše osudu.
Mezi čekajícími na svůj start byly i naši Déčkaři Míra Homolka a Petr Hubka a ještě v C2 Martin Zapletal.
Nakonec všechny starty proběhly, stejně tak i druhý den.
Třetí den k posunu startů nedošlo, protože už na všechny působil časový pres spojený s vyhlášením a odjezdy a tak tratě byly zkráceny pro velké teplo. Nakonec bylo zkrácení tak dramatické, že Martin Škoda v C1 absolvoval tuto zkrácenou trať za necelých 10 minut, když před tím jezdil desítku kolem půl hodiny! Tomu se říká zkrátit trať. Na FISTCu se koeficienty ani průměrné rychlosti nepočítají a tak ani důsledné měření trati nikoho moc nezajímá. Nikdo neví kolik to tedy asi jeli, ale mohli to být tak 3 km!!!

Výsledky můžete vidět ZDE a tak i posoudit sami výkony našich závodníků.

 

Na bednu dosáhl pouze Petr Hubka v D2 se svými dvěma malamuty, nakonec skončil druhý, ale nebýt drastického zkrácení trati třetí den, tak by jistě prvenství získal. Druhým našim závodníkem, který se ukázal při vyhlašovacím ceremoniálu byl Míša Albani, který svým čtvrtým místem celkově, zvítězil v juniorské kategorii.

Skj
Skj junior
Pulka
O
A
B1
C1
C2
D1
D1 junior
D2
Organisation: Mushing Holland, Eddy Nutz, St. Ulrich, FISTC

 

Závěrečný ceremoniál začal v 17:00 a většina závodníků už byla pryč. Byla to ale jejich velká chyba, protože toto vyhlášení opravdu stálo za to. Samozřejmě nejprve zdlouhavé proslovy a děkování všem možným i nemožným pomocníkům. Pak ale nastoupili závodníci z jednotlivých národních kroužků, které se pod pódiem utvořili. Ve SKJ zvítězil Francouz a frantíci zpívali hymnu, v Pulce zvítězil Francouz a frantíci zase zpívali. V kategorii Open zvítězil zase Francouz a zase francouzká hymna. V kategorii A zvítězil němec a němci zplna hrdla spustili, pak i u kategorie B1. U kategorie C1 zapěli Rakušáci. To jsme už osnovali se Slováky že jim pomůžeme, protože si pořád jejich hymnu pamatujeme. A tak přišla po pokřikování němců a francouzů, kteří se překřikovali jak o život i řada na nás. Společně jsme s bratry Slováky zapěli- Nad Tatrou sa blízká, hromy divo bijů- a bratři nám zase pomohli s naším - Kde domov můj- , který se tak moc dobře neburácí.
Tato naše česko –slovenská vzájemnost byla moc příjemná. Hlavně mne potěšilo, když se Slováci přiznali, že oni tu jejich druhou sloku taky moc neznají, ale -Kde domov- si ještě pamatují.
Když už se zdál být úplný konec a rozezpívané nacionalistické tábory ztichly nastalo dunivé odpočítávání a rozezněla se nádherná, skvěle ozvučená muzika a do ní začal lítat ohňostroj, který nám nad hlavami vytvářel fantastické obrazce v souhře s melodií skladeb. Něco tak nádherného jsem už dávno neviděla. Byla to taková krásná tečka za těmi několika dny strávenými v údolí rakouských Alp.

Příští rok bude MS FISTC sprint v italském Auronzu.


Ještě několik postřehů ze zákulisí závodu:
V kategorii B1 byl diskvalifikován italský závodník, který na trati měl incident s německým musherem při předjíždění. Evidentně měli spolu již nějaké problémy v předchozích etapách a tyto problémy se nyní rozhodli řešit na trati. Došlo zřejmě i k překonání jazykové bariéry když Ital němci ukázal vztyčený prostředníček. Evidentně došlo k částečné bitce na trati a při průjezdu cílem hodlali v této zábavě pokračovat. Nakonec byl diskvalifikován Ital, pro nesportovní jednání v prostoru cíle.


Vítězem v kategorii D1 se stal Laboure Jean Baptiste, asi dvanáctiletý kluk z Francie. To všichni koukali, když se objevil na pódiu jako vítěz.


V kategorii Open nastoupila jediná žena Isabele Travadon z Francie s deseti psy. Jako jediná ze všech závodníků před startem všechny psy obešla a povzbudila. Nakonec skončila třetí, je naprosto úžasná.


No a pro nezasvěcené, co jsem tu vlastně dělala já? Já tu byla jako sekretářka FISTCu. Aktualizovala jsem průběžně stránky FISTC, fotila, psala zpravodajství, psala diplomy, běhala pro výsledky, telefonovala na Slovensko atd.: www.fistc.com