| Časopis | Závody | Kluby | Žebříčky | Výsledky MR | Inzerce | Diskuse | Odkazy | archiv.mushing.cz |
Časopis
Informace o závodech
Internet
Návody a zkušenosti
Návrhy a náměty
Reportáže
Různé
SSPS
Zážitky
Řády a směrnice

Novinky
Seznam aktivních licencí
Seznam DID
Hostované domény
Verze systému

Závody psích spřežení – potlach nebo sportovní soupeření ? (Jaké máme priority ?) (36316)
2002-02-13 00:18:54 Levíčková Helena - rubrika Zážitky

Reakce na článek Zdeňka Böhma - Závody - koníček nebo byznys ?

Zmiňovaný článek mne samozřejmě přivedl k zamyšlení, zda jsme mohli jako pořadatelé pro závody na Třech Studních udělat víc - určitě mohli, vždycky je co zlepšovat.
Ale autorův způsob uvažování mě především zavádí k úvaze - Proč se vlastně závody pořádají - resp. Proč vlastně jezdíme na závody ?

Domnívám se, že závody psích spřežení se v první řadě pořádají proto, abychom zjistili, kdo z nás má nejlepší = nejrychlejší psy. K tomu je podle mne potřebná co nejkvalitnější trať. To za prvé. Dále je nutné jisté zázemí - areál - parkoviště a stravovací a ubytovací zařízení někde v dosahu . To za druhé. Bez party pořadatelů to samozřejmě nejde (za třetí), sponzorské zajištění představuje třešničku na dortu (za čtvrté).
Sehnat všechny čtyři složky v plné kvalitě se podaří jen výjimečně. Perfektní parta pořadatelů + štědrý sponzor - ale bez kvalitní trati dává bohužel zázemí tak akorát pro přátelské setkání a pokec. Bez urážky - i ten je fajn, nikoli však pro závody úrovně MR.
Pořadatel na Třech Studních preferuje zajištění perfektní trati a tomuto se věnuje někdy i na úkor zajištění některých dle něj méně důležitých detailů.
Dalo by se tedy předpokládat, že závodníci, kteří preferují lidové ceny, diplom za umístění nebo větší pytel krmení, budou tedy preferovat jiné závody. Je to jejich právo. Na podzim jsou víkendy, kdy je možno volit mezi třemi pořádanými závody. Zimní výběr závodů je však podstatně užší.
Proto se jako pořadatelé zimních závodů musíme snažit o maximum.
Pokusím se vysvětlit zmiňované problémy, resp. zamyslím se, co mohu já konkrétně udělat, o co se mohu snažit a také nad tím, co je nebo není důležité:

  1. Ubytování
    RS Horník není klubové středisko, je to nezávislý podnikatelský subjekt, který řeší své vlastní problémy v konkurenci mezi ostatními ubytovacími zařízeními v lokalitě.
    Proto již nebudeme na přihlášce k závodům uvádět možnost objednávky ubytování. Pouze tel. číslo, každý nechť si vyjedná ubytování na RS Horník nebo jinde dle svých představ.
  2. Panovačný přístup pořadatele při prezentaci
    ??? Týká se to mě osobně, prosím vysvětlit z očí do očí.
    Zvažuji, jestli nebudeme ukončovat prezentaci striktně dle propozic - v pátek večer. V sobotním shonu zbývá méně času na přátelské úsměvy a odbavení závodníků, kteří přijíždějí nějakou tu hodinku před startem.
  3. Startovné
    Maximální výši startovného pro závody MR stanovuje soutěžní řád a těžko vinit pořadatele, že ji využil.
  4. Přístup k vodě
    RS Horník se snaží o přeměnu z klasického rekreačního střediska ROH na ubytovací zařízení, odpovídající současným požadavkům. Proto v umývárnách zmizela klasická otlučená a rezavá umyvadla a byla nahrazena umyvadly mramorovými s automatickými bateriemi. Pod ně se už kanystry nevejdou. Proto je voda k mání v garáži z hadice. Jenže v garáži jsou i jiné věci, které je potřeba zamykat, navíc voda v zimě a v hadici má snahu zamrzat. A tak byly určeny hodiny odběru vody.
    Jen tak na okraj - vím, že někteří špičkoví(a hlavně zkušení) závodníci si vozí veškerou vodu vlastní a neváhají si ji pracně před krmením ohřívat. Nabrat teplou vodu z bojleru v místě závodu je pohodlnější, člověk ale riskuje, že s vodou dodá pejskům i nevítané střevní problémy.
  5. Stake-out
    Parkovací prostor na Horníku není nafukovací a proto vždy uvádíme v propozicích - počet startujících omezen na 80. Pokud se nám ale hlásí více závodníků - máme dvě možnosti - buď odmítat ty nadbytečné, nebo vyvinout tlak na závodníky, aby s místem šetřili. Nevím, co se na stake-outu dělo, z vlastní zkušenosti vím pouze to, že když já jsem po někom někdy chtěla, aby se uskromnil, nebral mě dotyčný vážně … Samozřejmě na slušném chování z obou stran je nutno trvat. A jinak - co byste raději - trochu skromnosti na parkovišti - nebo škrty nadbytečných účastníků?
  6. Ceny
    Pořadatel, tedy předseda SK Askino je jen tak mimochodem i zástupce generálního sponzora - firmy Askino. Tak se předpokládá, že ceny půjdou tak nějak samy automaticky… Kolik musherů sponzoruje ze své firmy nějaké závody? Jak je vůbec těžké alespoň nějakého sehnat sponzora? Asi to souvisí s celkovým nazíráním veřejnosti na náš sport ("trampové se psy"). Myslím, že správná cesta ke zlepšení situace je přesvědčit sponzory, média i veřejnost, že se náš sport dostává na špičkovou sportovní úroveň srovnatelnou se světem.
    Vyčítáte předsedovi, že místo chystání taštiček pro každého účastníka se vzorkem krmení, několika letáčky, samolepkou a tužtičkou pro všechny účastníky jezdil na skútru, upravoval trať nebo lepil vlaječky na vytýčení trati? Pytle krmení mohly být větší? Závodník na 15. místě měl dostat diplom? Tyhle maličkosti každého potěší - je to ale to hlavní? Letos jsme byli na závodech, kde ceny byly daleko menší, má to být důvod pro to, abychom tam příště nejeli?
    Odbočím ke koním - na některých jejich závodech pravidla přesně stanovují, jaká část vybraného startovného se má minimálně vyplatit vítězům, v propozicích jsou uvedeny ceny, o které se jede. Že by inspirace pro naše pravidla ???
  7. Diplomy
    V prvních letech jsme na Horníku dávali diplomy všem. Já osobně si ráda z každého závodu odnesu alespoň ten diplom, který spolu s výsledovkou založím do složky (=můj osobní názor).
    Rozdělování diplomů mezi asi 100 účastníků však chvíli trvá, také příprava diplomů zdržuje v nabitém čase mezi dojezdem posledního a vyhlášením vítězů. Proto předseda rozhodl, že se budou dávat diplomy jen na první tři místa. Soutěžní řád věnuje obsáhlou část tomu, koho pořadatel musí vyhlásit(minimálně). Proč viníte pořadatele, že tuto možnost využil?
    Co do budoucna? Zvažuji možnost přesvědčit předsedu, aby při vyhlášení bleskově přečetl všechny do 6. místa s upozorněním, že diplomy si mohou vyzvednout po vyhlášení, a pak teprve vyhlásil prvních pět s plnou parádou. Nevím jak uspěji, tady jde hlavně o princip, ne o ten kus papíru.
  8. Finanční efekt & obyčejní musheři
    Může někdo pro zisk pořádat závody ? Každý pořadatel ví moc dobře, kolik času sebere pořádání závodů jemu samému, jeho psům, jeho rodině. Kolik peněz by si člověk mohl vydělat v čase "ztraceném" přípravou a pořádáním závodů?
    Po každých závodech se uštvaně ptám - "Je mi tohle zapotřebí?" "Nebylo by jednodušší jezdit na tyhle závody jako řadový závodník ?" Jistěže mohu utéct. Jistěže také závody na Třech Studních mohou zmizet z termínového kalendáře. Myslím ale, že každý útěk je prohrou, znamením, že člověk něco nedokázal vyřešit. Nemohu rozhodovat o existenci závodů na Třech Studních, na to jsem příliš malý pán. Mohu jen řešit drobnosti, které jsou v mé pravomoci. Ty hlavní - systémové věci - si musí řešit všichni obyčejní musheři společně. Všichni mají možnost volit své zástupce v sekcích a jejich prostřednictvím upravovat mantinely, ve kterých se náš sport bude pohybovat. Je-li vyřčena kritika, nechť je konstruktivní a ukazuje cestu k nápravě.

Co je to obyčejný musher a pro koho bude náš sport ?
Pokud špičkové saně stojí 40 000 Kč, jedno štěně 15 000 Kč a pytel kvalitního krmení 1500 Kč, obávám se, že finančně slabí mají dost ztíženou pozici. Vracím se tedy k původní otázce Jaké máme priority ? Chceme sport na špičkové úrovni, nebo preferujeme příjemné setkání s kamarády spojené s projížďkou krajinou ?
Je zřejmé, že rozdíl mezi jezdci, jenž vidí trať v rychlosti přes 30 km/ hod a jezdci zvyklými na rychlost poloviční, se bude dále prohlubovat. Nevím, jaké to je, jet tak rychle, moji psi dokázali snad tak 25 km/h ve svých nejlepších letech. Jak ale přecházím na delší tratě a rychlost psů se snižuje, zjišťuji, že obtížnost známých tratí klesá s každým dalším zpomalením. Při rychlosti 16 km/h si troufnu tvrdit, že můj tým projede celkem leccos…Tohle ale není ten hlavní smysl sprintových závodů… že ne?
Chceme jít cestou jako v koňském světě? Rovinové derby jako chovatelská zkouška prověřující dokonalou tělesnou stavbu a funkčnost pro maximální rychlost? Překážkové závody pro vzrušení a byznys? Distanční dostihy pro ty, kteří předvádějí konstituční tvrdost a schopnost dvojice jezdec+kůň překonat extrémní zátěž? Stezky pro partu lidí, kteří se spolu chtějí setkat a se svými zvířaty strávit příjemný víkend? Má to jeden háček - koní je v naší republice mnohem, mnohem víc…

Tak co obyčejní musheři - Jaké máte priority ?
(taky jeden obyčejný musher)

Levíčková Helena

| Další články autora | Diskuse (2) | Verze pro tisk |


Hodnocení článku : 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Dosavadní hodnocení 5,39 (5058)
1=špatný 5=dobrý 10=výborný
Vstup pro členy
ID člena
Heslo
Registrovat

Info více
přihlášeni jsou 88 členů
právě si čte 1 člověk

Vyhledávání


rozšířené vyhledávání

Vygenerováno za 0,00520 vteřin
Počet zobrazených stránek 67 470 512, verze systému 0.40

copyright © www.mushing.cz , created by www.invite.cz, e-mail: invite@invite.cz
stránky jsou optimalizovány pro MSIE 4.0 a vyšší a rozlišení 800x600